ovocnářský

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔvɔt͡snaːr̝̊skiː]

dělení

• ovoc-nář-ský

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ovocnářský	ovocnářský	ovocnářská	ovocnářské	ovocnářští	ovocnářské	ovocnářské	ovocnářská
genitiv	ovocnářského	ovocnářského	ovocnářské	ovocnářského	ovocnářských	ovocnářských	ovocnářských	ovocnářských
dativ	ovocnářskému	ovocnářskému	ovocnářské	ovocnářskému	ovocnářským	ovocnářským	ovocnářským	ovocnářským
akuzativ	ovocnářského	ovocnářský	ovocnářskou	ovocnářské	ovocnářské	ovocnářské	ovocnářské	ovocnářská
vokativ	ovocnářský	ovocnářský	ovocnářská	ovocnářské	ovocnářští	ovocnářské	ovocnářské	ovocnářská
lokál	ovocnářském	ovocnářském	ovocnářské	ovocnářském	ovocnářských	ovocnářských	ovocnářských	ovocnářských
instrumentál	ovocnářským	ovocnářským	ovocnářskou	ovocnářským	ovocnářskými	ovocnářskými	ovocnářskými	ovocnářskými

význam

1. vztahující se k ovocnáři nebo ovocnářství
   • Jediná nehoda ho stihla — hned v prvních letech jeho ovocnářské činnosti — a tou jej zlobili po celý věk.