owoc

polština

výslovnost

• IPA: [ˈɔvɔt͡s]

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	owoc	owoce
genitiv	owocu	owoców
dativ	owocowi	owocom
akuzativ	owoc	owoce
instrumentál	owocem	owocami
lokál	owocu	owocach
vokativ	owocu	owoce

význam

1. plod
2. mn. ovoce

související

• owocny