pětistovku

čeština

výslovnost

• IPA: [pjɛcɪstɔfkʊ]

dělení

• pě-ti-stov-ku

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. akuzativ čísla jednotného substantiva pětistovka
   • A přirovnával se ke Korachovi, kterého pohltila země, když bylo mu platiti prohranou pětistovku.
   • Chvíli zaváhala, pak se vnitřně obrnila, vytáhla peněženku a z ní pětistovku. „Prohlédněte si tuhle pětistovku. Přece máte zapsaná čísla bankovek z výkupného? Ověřte si to. Pak taky pochopíte, že jsme skutečně vinní.“ Položila bankovku na stůl.

slovní spojení

• uběhnout pětistovku