płomień

polština

výslovnost

• IPA: [ˈpwɔ̃mʲjɛ̇̃ɲ]
•  płomień^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	płomień	płomienie
genitiv	płomienia	płomieni
dativ	płomieniowi	płomieniom
akuzativ	płomień	płomienie
instrumentál	płomieniem	płomieniami
lokál	płomieniu	płomieniach
vokativ	płomieniu	płomienie

význam

1. plamen

související

• płomienny
• płomienisty