Mladá kněžna jej Bivoji podala, aby ho vzal odměnou, že je z pokladu jejího otce a že mu ho sestra Kazi sama vybrala. „Jeť v tom pásu zašita haluzka mocného býlí a hadí zub,“ dodala Kazi mile. „Chodě v tom pásu po lesích, nikdy nezabloudíš, ani za tmavé noci, vždy odoláš bludnému koření i vědmám a všem příšerám nočním.“ Mladý hrdina se kněžnám klaněl; klaněl se a děkoval, a všichni kol pozdravili hlučně Libuši a Kazi, že tak uctily mužnou sílu a udatenství.[1]
Od 60. let minulého století se proto v anglicky mluvících zemích stále cíleněji prosazuje vědecké jméno Orca, které jako první použili už staří Římané. Pochází z řečtiny a bylo přisuzováno velkým rybám nebo mořským příšerám a v římské mytologii byl Orcus také bohem podsvětí[2]
