příklonný

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊iːklɔnniː]

dělení

• pří-klon-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	příklonný	příklonný	příklonná	příklonné	příklonní	příklonné	příklonné	příklonná
genitiv	příklonného	příklonného	příklonné	příklonného	příklonných	příklonných	příklonných	příklonných
dativ	příklonnému	příklonnému	příklonné	příklonnému	příklonným	příklonným	příklonným	příklonným
akuzativ	příklonného	příklonný	příklonnou	příklonné	příklonné	příklonné	příklonné	příklonná
vokativ	příklonný	příklonný	příklonná	příklonné	příklonní	příklonné	příklonné	příklonná
lokál	příklonném	příklonném	příklonné	příklonném	příklonných	příklonných	příklonných	příklonných
instrumentál	příklonným	příklonným	příklonnou	příklonným	příklonnými	příklonnými	příklonnými	příklonnými

význam

1. (v jazykovědě) nemající vlastní přízvuk; tvořící přízvukový celek s předcházejícím slovem

synonyma

1. enklitický

související

• příklonnost