předoucí

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̩ɛdɔʊ̯t͡siː]

dělení

• pře-dou-cí

přídavné jméno

• měkké
• slovesné činné nedokonavé
• nestupňovatelné

význam

1. který právě nyní přede
   • Nicméně bych si přál žít na vysoké noze, ve velkém paláci z 18. století, se zástupem kuchařů, osobním krejčím, dvěma předoucími kočkami, vlastními hudebníky, parkem, patiem, kašnou, milenkami a služtičkami a také právem urážet, koho se mi zlíbí.
   • Nepředlo se, aby světice nenaházela přadleně pazdeří do očí, protože by hned přinesla koš vřeten, a ta by musela být za noc napředena, předoucí ženu by přišla sv. Lucie potrestat, bila by ji po prstech. Za zneuctění svého svátku se sv. Lucii pomstí tím, že neposlušné přadleně nashazuje komínem plnou jizbu prázdných vřeten, a běda prý jí, jestliže jich nezapřede

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí
genitiv	předoucího	předoucího	předoucí	předoucího	předoucích	předoucích	předoucích	předoucích
dativ	předoucímu	předoucímu	předoucí	předoucímu	předoucím	předoucím	předoucím	předoucím
akuzativ	předoucího	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí
vokativ	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí	předoucí
lokál	předoucím	předoucím	předoucí	předoucím	předoucích	předoucích	předoucích	předoucích
instrumentál	předoucím	předoucím	předoucí	předoucím	předoucími	předoucími	předoucími	předoucími

související

• předený, napředený
• upředší, propředší, vypředší, zapředší
• předouce, předouc, předa
• upředený, rozpředený, vypředený, propředený, zapředený, nedopředený