čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pr̝̊ɛdvɔlaːŋka]

dělení

editovat
  • před-vo-lán-ka

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ předvolánka předvolánky
genitiv předvolánky předvolánek
dativ předvolánce předvolánkám
akuzativ předvolánku předvolánky
vokativ předvolánko předvolánky
lokál předvolánce předvolánkách
instrumentál předvolánkou předvolánkami

význam

editovat
  1. (zpravidla úřední) listina obsahující předvolání (výzvu k dostavení se k úřadu apod.)
    • Kamarád Zbyněk dostal předvolánku, aby se dostavil na vojenskou správu.[1]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. VANĚČEK, František. Deník chartisty aneb Stalo se v kraji zvykem. 1. vyd. Praha : Primus, 1990. 133 s. ISBN 80-900078-0-5. S. 8.