čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [pr̝̊ɛdvɔlaːŋka]

dělení editovat

  • před-vo-lán-ka

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ předvolánka předvolánky
genitiv předvolánky předvolánek
dativ předvolánce předvolánkám
akuzativ předvolánku předvolánky
vokativ předvolánko předvolánky
lokál předvolánce předvolánkách
instrumentál předvolánkou předvolánkami

význam editovat

  1. (zpravidla úřední) listina obsahující předvolání (výzvu k dostavení se k úřadu apod.)
    • Kamarád Zbyněk dostal předvolánku, aby se dostavil na vojenskou správu.[1]

související editovat

poznámky editovat

  1. VANĚČEK, František. Deník chartisty aneb Stalo se v kraji zvykem. 1. vyd. Praha : Primus, 1990. 133 s. ISBN 80-900078-0-5. S. 8.