Vůbec se pak nebere v úvahu nekonečně bohatší intelektuální reflexe provázející dnešek, na rozdíl od tupě usměrňované minulosti. K této viklavé argumentaci sahají dost často dnešní padesátníci, kteří začali rozvíjet své profesní kariéry za minulého režimu. Instinktivně si brání svá mladá léta, což lze soukromě pochopit[1]
Všichni ti brýlatí čtyřicátníci, ti holohlaví padesátníci, ti úředníci s kravatami dávali najevo přehnanou blaženost, jako kdyby každý chtěl sám sebe přesvědčit, že začal lepší svět, že se od maličkých máme hodně co učit[2]