panikaří

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpanɪkar̝iː]

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

význam

1. třetí osoba čísla jednotného oznamovacího způsobu času přítomného slovesa panikařit
   • Mladá žena se obtížně souká ven. Je zbrocená potem a koulí zděšenýma očkama. Očividně panikaří, že jede pozdě
2. třetí osoba čísla množného indikativu času přítomného slovesa panikařit
   • Takovým manažerům je společné, že se umí nebrat vážně a přiznají, když se něco nepovede. V momentech, kdy všichni panikaří, oni odlehčí situaci a ukážou cestu. Někdy používají humor, při kterém mrazí

překlady

1. • němčina: kriegt die Panik
   • ruština: паникует
   • řečtina: πανικοβάλλει
2. • němčina: kriegen die Panik
   • řečtina: πανικοβάλλουν

synonyma

1. zmatkaří
2. zmatkaří, (nářečně, v obecném jazyce) panikařej, zmatkařej

související

• zpanikaří