čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈpantaːta]

dělení

editovat
  • pan-tá-ta

etymologie

editovat

Kompozitum. Spojením pan a táta. Srovnej např. císařpán.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pantáta pantátové
genitiv pantáty pantátů
dativ pantátovi pantátům
akuzativ pantátu pantáty
vokativ pantáto pantátové
lokál pantátovi pantátech
instrumentál pantátou pantáty

význam

editovat
  1. (zastarale) sedlák, hospodář
    • Někdy má čtenář pocit , že nečte zápisky bývalého premiéra, ale pantáty Bezouška.
    • Pantáta Hobzík šel právě z pole i zastavil se před svou stodolou, naslouchaje se zalíbením zpěvu mlatců, kteří v taktu s cepy zpívali.[1]
    • Dneska každou minutu přibude na YouTube dvacet čtyři hodin času, to znamená čtyři roky za den. Ten nehmotný tvor roste a roste, snědl vůz s koňma i s pantátou, snědl selku i se selatama a tebe, tebe sní taky, cha cha[2]
  2. (zastarale) otec
    • „Svoji k svému, vždy dle pravdy!“ říkával Tvůj pantáta! Řiď se vždycky tímto heslem, pak Tě dáme do zlata!![3]
    • Ale já jí už dávno odpálil, řek jsem jí jasně, že o funkce nestojím, a že pokud mě nepřestane pronásledovat, budu si stěžovat na fakultním výboru. A když to nepomůže, pak rovnou u jejího šéfa a pantáty všech fakultních komunistů Rovnýho. Tak dala konečně pokoj[4]

antonyma

editovat
  1. panímáma
  2. panímáma

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Jaroslav Hašek: Praha je Praha
  2. Marek Šindelka: Mapa Anny, Praha 2014
  3. Karel Václav Rais: Trny
  4. Petr Luňák - Marek Pečenka: Hrdinové, Praha 2014 - citováno dle Korpus.cz