Z latinského pastor — „pastýř“. V latině vzniklo od slova pastus, příčestí minulého slovesa pascere — „vést na pastvu, pást“, které obsahuje protoindoevropský kořen *pa- s významem „starat se, chovat, chránit, krmit, hlídat, pást“. Duchovní význam byl použit již v církevní latině.[1]
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
pastor
|
pastoři / pastorové
|
| genitiv
|
pastora
|
pastorů
|
| dativ
|
pastoru / pastorovi
|
pastorům
|
| akuzativ
|
pastora
|
pastory
|
| vokativ
|
pastore
|
pastoři / pastorové
|
| lokál
|
pastoru / pastorovi
|
pastorech
|
| instrumentál
|
pastorem
|
pastory
|
- (v náboženství) duchovní v protestantské církvi
- (britská angličtina) IPA: [ˈpɑːstə]
- (americká angličtina) IPA: [ˈpæstɚ]
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
pastor
|
pastors
|
- pastor
- rod mužský (maskulinum)
- 3. deklinace
- pastýř
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
pastor
|
pastorzy
|
| genitiv
|
pastora
|
pastorów
|
| dativ
|
pastorowi
|
pastorom
|
| akuzativ
|
pastora
|
pastorów
|
| instrumentál
|
pastorem
|
pastorami
|
| lokál
|
pastorze
|
pastorach
|
| vokativ
|
pastorze
|
pastorzy
|
- pastor
- ↑ HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2015-06-15]. Heslo pastor. (anglicky)
Článek Pastor ve Wikipedii