pepřit

čeština

výslovnost

• IPA: [pɛpr̝̊ɪt]

dělení

• pe-p-řit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	pepřím	pepříš	pepří	pepříme	pepříte	pepří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	pepři / pepř	pepřeme / pepřme	pepřete / pepřte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	pepřil	pepřila	pepřilo	pepřili	pepřily	pepřila
trpné	pepřen	pepřena	pepřeno	pepřeni	pepřeny	pepřena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
budoucí	pepře	pepříc	pepříce

význam

1. kořenit pepřem
2. činit peprným, pikantním, frivolním

překlady

1. kořenit pepřem

   • francouzština: poivrer
   • slovenština: koreniť
2. činit peprným

   • slovenština: okoreňovať

synonyma

1. —
2. oživovat, přiostřovat, zpestřovat

související

• pepření
• nepepřit
• pepřívat
• dopepřit
• opepřit
• popepřit
• propepřit
• přepepřit
• připepřit
• pepřený
• peprný