plicní

čeština

výslovnost

• IPA: [plɪt͡sɲiː]

dělení

• plic-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní
genitiv	plicního	plicního	plicní	plicního	plicních	plicních	plicních	plicních
dativ	plicnímu	plicnímu	plicní	plicnímu	plicním	plicním	plicním	plicním
akuzativ	plicního	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní
vokativ	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní	plicní
lokál	plicním	plicním	plicní	plicním	plicních	plicních	plicních	plicních
instrumentál	plicním	plicním	plicní	plicním	plicními	plicními	plicními	plicními

význam

1. vztahující se k plicím
   • Pacient má plicní otok.

překlady

1. vztahující se k plícím

   • angličtina: pulmonary
   • francouzština: pulmonaire
   • italština: polmonare
   • němčina: pulmonal, Lungen-
   • ruština: лёгочный
   • slovenština: pľúcny

související

• plicník
• plicnice

slovní spojení

• plicní sklípek