pluere

latina

výslovnost

IPA: [ˈplʊ.e.rɛ] (klasická restituovaná)

etymologie

Z předpokládaného praeindoevropského *plew-. Srovnej např. italské piovere, pioggia, španělské llover, francouzské pleuvoir, vzdáleněji pak např. německé fließen — téct či řecké πλύνω — prát, mýt.

sloveso

neosobní
3.konjugace (samohlásková)
intranzitivní

význam

pršet, zapršet