čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [pɔr̝ɛkadlɔ]

dělení editovat

  • po-ře-ka-d-lo

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pořekadlo pořekadla
genitiv pořekadla pořekadel
dativ pořekadlu pořekadlům
akuzativ pořekadlo pořekadla
vokativ pořekadlo pořekadla
lokál pořekadlu/pořekadle pořekadlech
instrumentál pořekadlem pořekadly

význam editovat

  1. krátký útvar lidové slovesnosti vyjadřující životní zkušenost
    • Nikdy nevěřte hloupým pořekadlům!
    • Pak jedna po druhé opakovaly to po městě a smály se pořekadlu, že nejlépe se slouží Bohu, dává-li se ďábel do pekla.[1]

synonyma editovat

  1. úsloví, rčení, lidová moudrost, průpovídka

překlady editovat

  1. rčení

související editovat

poznámky editovat

  1. Giovanni Boccaccio: Dekameron – Den třetí; Povídka desátá; překlad Jan J. Benešovský-Veselý, Praha 1897

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-23]. Heslo pořekadlo.