pobožnůstkářství

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pɔbɔʒnuːstkaːr̝̊stviː]

dělení

editovat
  • po-bož-nůst-kář-ství

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pobožnůstkářství pobožnůstkářství
genitiv pobožnůstkářství pobožnůstkářství
dativ pobožnůstkářství pobožnůstkářstvím
akuzativ pobožnůstkářství pobožnůstkářství
vokativ pobožnůstkářství pobožnůstkářství
lokál pobožnůstkářství pobožnůstkářstvích
instrumentál pobožnůstkářstvím pobožnůstkářstvími

význam

editovat
  1. (hanlivě) přepjatá, zpravidla jen vnějšková, neupřímná zbožnost
    • Příliš úzkostlivé pobožnůstkářství není vítané.[1]
    • Matku svou J. později ve svých Zápiscích sám vylíčil jako ženu »rozumnou, dobrou, obcování svatého a přeživé fantasie« její zbožnost často projevovala se chorobným pobožnůstkářstvím.[2]

překlady

editovat

synonyma

editovat
  1. bigotnost

související

editovat

poznámky

editovat
  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 48.
  2. JAKUBEC, Jan. Jungmann. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1898. s:Ottův slovník naučný/Jungmann Díl 13, s. 668–678.