podpalacz

polština

výslovnost

• IPA: [pɔtˈpalat͡ʂ]
•  podpalacz^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	podpalacz	podpalacze
genitiv	podpalacza	podpalaczy
dativ	podpalaczowi	podpalaczom
akuzativ	podpalacza	podpalaczy
instrumentál	podpalaczem	podpalaczami
lokál	podpalaczu	podpalaczach
vokativ	podpalaczu	podpalacze

význam

1. žhář, (zastarale) palič

související

• podpalać
• podpalić
• podpalaczka