poetický

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔɛtɪt͡skiː]

dělení

• poe-tic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	poetický	poetický	poetická	poetické	poetičtí	poetické	poetické	poetická
genitiv	poetického	poetického	poetické	poetického	poetických	poetických	poetických	poetických
dativ	poetickému	poetickému	poetické	poetickému	poetickým	poetickým	poetickým	poetickým
akuzativ	poetického	poetický	poetickou	poetické	poetické	poetické	poetické	poetická
vokativ	poetický	poetický	poetická	poetické	poetičtí	poetické	poetické	poetická
lokál	poetickém	poetickém	poetické	poetickém	poetických	poetických	poetických	poetických
instrumentál	poetickým	poetickým	poetickou	poetickým	poetickými	poetickými	poetickými	poetickými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	poetický
komparativ	poetičtější
superlativ	nejpoetičtější

význam

1. týkající se poezie
   • ... a u Nerudy, který patrně cítil, že po neočekávané smrti Hálkově spadl jemu poetický primát do klína, neslo to žeň zvlášť bohatou.
2. mající smysl pro poezii
   • Nic však méně panovalo proto přece mezi nimi tajné, kouzelné spojení, ježto jenom někdy dopisováním nebo řídkou návštěvou jakési hmotné opravdivosti nabylo. A tento krásný, poetický svazek dvou sobě oddaných srdcí nezruší se jinak, leda — až jim projdou ohlášky.

překlady

1. související s poezií

   • němčina: poetisch
2. mající smysl pro poezii

   • němčina: poetisch