češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈpɔɦnʊtka]

děleníEditovat

  • po-hnut-ka

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ pohnutka pohnutky
genitiv pohnutky pohnutek
dativ pohnutce pohnutkám
akuzativ pohnutku pohnutky
vokativ pohnutko pohnutky
lokál pohnutce pohnutkách
instrumentál pohnutkou pohnutkami

významEditovat

  1. důvod, zejména subjektivní a niterný; motiv, vnitřní hybatel
    • Ze zcela iracionálních pohnutek se Václav Havel, zastávající se ve jménu svobody a nezcizitelné důstojnosti všech a zvláště těch, kteří jsou svobodní, nespoutaní, nezařaditelní a „jiní“, stal obětním beránkem společenských i osobních neúspěchů, proher a zklamání.[1]
    • „Můj Ministr (pozn. redakce – jméno Havlíčkova psa) je trochu náročnější, než ostatní hafani. Je velice ctižádostivý, tak jako já, proto pro něj venčení v okolí našeho bydliště nepředstavuje aktivitu hodnou jeho pozornosti. Tento víkend vybral Bali, za 14 dní se chce podívat do Austrálie,“ vysvětluje pohnutky svého psa Havlíček.[2]

překladyEditovat

  1. niterný důvod

synonymaEditovat

  1. motiv

poznámkyEditovat

externí odkazyEditovat