Ze zcela iracionálních pohnutek se Václav Havel, zastávající se ve jménu svobody a nezcizitelné důstojnosti všech a zvláště těch, kteří jsou svobodní, nespoutaní, nezařaditelní a „jiní“, stal obětním beránkem společenských i osobních neúspěchů, proher a zklamání.[1]
„Můj Ministr (pozn. redakce – jméno Havlíčkova psa) je trochu náročnější, než ostatní hafani. Je velice ctižádostivý, tak jako já, proto pro něj venčení v okolí našeho bydliště nepředstavuje aktivitu hodnou jeho pozornosti. Tento víkend vybral Bali, za 14 dní se chce podívat do Austrálie,“ vysvětluje pohnutky svého psa Havlíček.[2]