polštinu

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔlʃcɪnʊ]

dělení

• pol-šti-nu

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. akuzativ jednotného čísla substantiva polština
   • Polská televize měla přitom na severní Moravě diváků habaděj. (…) Na mluvenou polštinu si Čech zvykne překvapivě snadno; skutečné peklo je polský pravopis, který ale ke sledování televize ani k mluvení s živými lidmi nepotřebujete.