čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [pɔlɛdɲɪt͡sɛ]

dělení editovat

  • po-led-ni-ce

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ polednice polednice
genitiv polednice polednic
dativ polednici polednicím
akuzativ polednici polednice
vokativ polednice polednice
lokál polednici polednicích
instrumentál polednicí polednicemi

význam editovat

  1. mytologická ženská bytost, která se zjevuje v poledne
    • Ke stolu se plíží tiše polednice jako stín: matka hrůzou sotva dýše, dítě chopíc na svůj klín.[1]

související editovat

poznámky editovat

  1. ERBEN, Karel Jaromír. Polednice.