popatřit
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [pɔpatr̝̊ɪt]
dělení
editovat- po-pat-řit
sloveso
editovat- nedokonavé
- tranzitivní
časování
editovatosoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
budoucí čas | popatřím | popatříš | popatří | popatříme | popatříte | popatří |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
popatři / popatř | popatřeme / popatřme | popatřete / popatřte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | popatřil | popatřila | popatřilo | popatřili | popatřily | popatřila |
trpné | popatřen | popatřena | popatřeno | popatřeni | popatřeny | popatřena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
minulý | popatřiv | popatřivši | popatřivše |
význam
editovat- (řidčeji) pohledět
- Slyší žák hlas vroucí modlitby mistrovy a raduje se. Chce ovšem popatřit také v svatou tvář učitelovu, na níž se neustále obráželo světlo slávy Boží.[1]
synonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 68.