čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pɔpatr̝̊ɪt]

dělení

editovat
  • po-pat-řit

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas popatřím popatříš popatří popatříme popatříte popatří
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
popatři / popatř popatřeme / popatřme popatřete / popatřte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné popatřil popatřila popatřilo popatřili popatřily popatřila
trpné popatřen popatřena popatřeno popatřeni popatřeny popatřena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý popatřiv popatřivši popatřivše

význam

editovat
  1. (řidčeji) pohledět
    • Slyší žák hlas vroucí modlitby mistrovy a raduje se. Chce ovšem popatřit také v svatou tvář učitelovu, na níž se neustále obráželo světlo slávy Boží.[1]

synonyma

editovat
  1. pohledět, zadívat se

související

editovat

poznámky

editovat
  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 68.