češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [pɔtɔmɲiː]

děleníEditovat

  • po-tom-ní

přídavné jménoEditovat

  • měkké

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní
genitiv potomního potomního potomní potomního potomních potomních potomních potomních
dativ potomnímu potomnímu potomní potomnímu potomním potomním potomním potomním
akuzativ potomního potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní
vokativ potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní
lokál potomním potomním potomní potomním potomních potomních potomních potomních
instrumentál potomním potomním potomní potomním potomními potomními potomními potomními

významEditovat

  1. (knižně) pozdější
    • Šlechetněji se choval Milota k ovdovělé královně Kunhutě, kterou po jejím vyváznutí z vězení bezdězského (1279) doprovodil se Závišem a jinými pány do Hradce v Opavsku, potomního sídla jejího.[1]
  2. (dříve, v právu) dodatečný[2]
    • potomní lhůta[2]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Milota z Dědic“, s. 517.
  2. 2,0 2,1 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-02-05]. Heslo potomní.