čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [pɔtɔmɲiː]

dělení

editovat
  • po-tom-ní

přídavné jméno

editovat
  • měkké

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní
genitiv potomního potomního potomní potomního potomních potomních potomních potomních
dativ potomnímu potomnímu potomní potomnímu potomním potomním potomním potomním
akuzativ potomního potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní
vokativ potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní potomní
lokál potomním potomním potomní potomním potomních potomních potomních potomních
instrumentál potomním potomním potomní potomním potomními potomními potomními potomními

význam

editovat
  1. (knižně) pozdější
    • Šlechetněji se choval Milota k ovdovělé královně Kunhutě, kterou po jejím vyváznutí z vězení bezdězského (1279) doprovodil se Závišem a jinými pány do Hradce v Opavsku, potomního sídla jejího.[1]
  2. (dříve, v právu) dodatečný[2]
    • potomní lhůta[2]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Milota z Dědic“, s. 517.
  2. 2,0 2,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-02-05]. Heslo potomní.