potomní
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [pɔtɔmɲiː]
dělení editovat
- po-tom-ní
přídavné jméno editovat
- měkké
skloňování editovat
| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní |
| genitiv | potomního | potomního | potomní | potomního | potomních | potomních | potomních | potomních |
| dativ | potomnímu | potomnímu | potomní | potomnímu | potomním | potomním | potomním | potomním |
| akuzativ | potomního | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní |
| vokativ | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní | potomní |
| lokál | potomním | potomním | potomní | potomním | potomních | potomních | potomních | potomních |
| instrumentál | potomním | potomním | potomní | potomním | potomními | potomními | potomními | potomními |
význam editovat
- (knižně) pozdější
- Šlechetněji se choval Milota k ovdovělé královně Kunhutě, kterou po jejím vyváznutí z vězení bezdězského (1279) doprovodil se Závišem a jinými pány do Hradce v Opavsku, potomního sídla jejího.[1]
- (dříve, v právu) dodatečný[2]
- potomní lhůta[2]
související editovat
poznámky editovat
- ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Milota z Dědic“, s. 517.
- ↑ 2,0 2,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2015-02-05]. Heslo potomní.