potvrdit

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔtvr̩ɟɪt]

dělení

• po-tvr-dit

etymologie

• spojením předpony po- a slovesa tvrdit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	potvrdím	potvrdíš	potvrdí	potvrdíme	potvrdíte	potvrdí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	potvrď	potvrďme	potvrďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	potvrdil	potvrdila	potvrdilo	potvrdili	potvrdily	potvrdila
trpné	potvrzen	potvrzena	potvrzeno	potvrzeni	potvrzeny	potvrzena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	potvrdiv	potvrdivši	potvrdivše

význam

1. vyjádřit, že určitý výrok je pravdivý v souhlasu s předchozím tvrzením
   • Potvrdili mi, že se nemýlím.
2. učinit úkon, kterým se vyjadřuje souhlas
   • Jeho souhlas byl potvrzen úředně ověřeným podpisem.

překlady

1. prohlásit, že výrok je pravdivý

   • angličtina: confirm, certify
   • francouzština: confirmer, certifier, attester
   • italština: confermare
   • němčina: bestätigen
   • ukrajinština: підтвердити
2. —

synonyma

1. stvrdit, dosvědčit
2. stvrdit, schválit, ratifikovat

antonyma

1. popřít
2. —

související

• potvrzovat
• potvrzený
• potvrzení

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-01-24]. Heslo potvrdit.