pravilo

čeština

výslovnost

• IPA: [pravɪlɔ]

dělení

• pra-vi-lo

sloveso

• nedokonavé i dokonavé

význam

1. příčestí činné jednotného čísla středního rodu slovesa pravit
   • „Počkej, až se podívám, nehrozí-li nám nebezpečenství!“ pravilo zvíře ku chlapci.

synonyma

1. (zastarale, v obecném jazyce) prálo