probudí

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔbʊɟiː]

dělení

• pro-bu-dí

sloveso

• dokonavé

význam

1. třetí osoba jednotného čísla budoucího času oznamovacího způsobu slovesa probudit
   • „Když se mi pacient pod rukama probudí, hned mu říkám, že vypadám jako strašidlo, ale ať se nebojí,“ popisuje se smutným úsměvem zdravotní sestra Monika Hastíková.
2. třetí osoba množného čísla budoucího času oznamovacího způsobu slovesa probudit