prosťáček

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔscaːt͡ʃɛk]

dělení

• pros-ťá-ček

etymologie

Z prosťák + -ek, příp. kombinovanou příponou -áček k adjektivu prostý.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prosťáček	prosťáčci
genitiv	prosťáčka	prosťáčků
dativ	prosťáčku / prosťáčkovi	prosťáčkům
akuzativ	prosťáčka	prosťáčky
vokativ	prosťáčku	prosťáčci
lokál	prosťáčku / prosťáčkovi	prosťáčcích
instrumentál	prosťáčkem	prosťáčky

význam

1. (expresivně, řidčeji) prostoduchý, prostý člověk
2. (hanlivě) hloupý člověk

překlady

1. prostoduchý člověk

   • angličtina: simpleton
   • francouzština: simplé m
2. hloupý člověk

související

• prosťačka
• prostoduchý
• prosťáčkovství
• prosťáčkovský
• prostý

poznámky

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo prosťáček.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo prosťáček.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo prosťáček.