provokatéry

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔvɔkatɛːrɪ]

dělení

• pro-vo-ka-té-ry

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. akuzativ množného čísla podstatného jména provokatér
   • Pronajímatelům nemovitostí posílala provokatéry do bytu Šabatová, zda nedělají diskriminaci.
2. instrumentál množného čísla podstatného jména provokatér
   • Televizní kanál ruského ministerstva obrany výslovně varoval, že Alexander Lukašenko by „mohl být svržen ukrajinskými provokatéry“.