prubnout

čeština

výslovnost

• IPA: [prʊbnɔʊ̯t]

dělení

• prub-nout

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	prubnu	prubneš	prubne	prubneme	prubnete	prubnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	prubni	prubněme	prubněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	prubnul / prubl	prubnula / prubla	prubnulo / prublo	prubnuli / prubli	prubnuly / prubly	prubnula / prubla
trpné	prubnut	prubnuta	prubnuto	prubnuti	prubnuty	prubnuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	prubnuv	prubnuvši	prubnuvše

význam

1. (zastarale, v obecném jazyce) zkusit

synonyma

1. (neutrálně) zkusit