prvoplánový

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̩vɔplaːnɔviː]

dělení

• pr-vo-plá-no-vý

etymologie

Adjektivum odvozené od slovního spojení první plán.

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	prvoplánový	prvoplánový	prvoplánová	prvoplánové	prvoplánoví	prvoplánové	prvoplánové	prvoplánová
genitiv	prvoplánového	prvoplánového	prvoplánové	prvoplánového	prvoplánových	prvoplánových	prvoplánových	prvoplánových
dativ	prvoplánovému	prvoplánovému	prvoplánové	prvoplánovému	prvoplánovým	prvoplánovým	prvoplánovým	prvoplánovým
akuzativ	prvoplánového	prvoplánový	prvoplánovou	prvoplánové	prvoplánové	prvoplánové	prvoplánové	prvoplánová
vokativ	prvoplánový	prvoplánový	prvoplánová	prvoplánové	prvoplánoví	prvoplánové	prvoplánové	prvoplánová
lokál	prvoplánovém	prvoplánovém	prvoplánové	prvoplánovém	prvoplánových	prvoplánových	prvoplánových	prvoplánových
instrumentál	prvoplánovým	prvoplánovým	prvoplánovou	prvoplánovým	prvoplánovými	prvoplánovými	prvoplánovými	prvoplánovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	prvoplánový
komparativ	prvoplánovější
superlativ	nejprvoplánovější

význam

1. jsoucí v prvním plánu
2. (přeneseně) povrchní, nepříliš nápaditý