pryčka

čeština

výslovnost

• IPA: [prɪt͡ʃka]

dělení

• pryč-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pryčka	pryčky
genitiv	pryčky	pryček
dativ	pryčce	pryčkám
akuzativ	pryčku	pryčky
vokativ	pryčko	pryčky
lokál	pryčce	pryčkách
instrumentál	pryčkou	pryčkami

význam

1. (zastarale, v obecném jazyce) bryčka
   • I jel jsem zvolna na pryčce tam panské, přímluvné v kapse psaní velikanské, z nankýnu maje krásné pantalony, s knoflíky zářivými siný frak a kolem čela rusý, libovonný kadeří pálených se vlnil mrak.