psíček

čeština

výslovnost

• IPA: [psiːt͡ʃɛk]

dělení

• psí-ček

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	psíček	psíčci/psíčkové
genitiv	psíčka	psíčků
dativ	psíčkovi/psíčku	psíčkům
akuzativ	psíčka	psíčky
vokativ	psíčku	psíčci/psíčkové
lokál	psíčkovi/psíčku	psíčcích
instrumentál	psíčkem	psíčky

význam

1. (zdrobněle) pes
   • Nebyl to manžel — ani bratr, ani přítel —, byl to Joli, anglický psíček nejmenšího druhu, s dlouhýma ušima, srsti jak aksamit jemné, bílé, černé a hnědé barvy, zvířátko to velmi roztomilé.

synonyma

1. pejsek, psík, (neutrálně) pes

související

• pes
• psík
• psisko
• pejsek
• psí