pukat

čeština

výslovnost

• IPA: [pʊkat]

dělení

• pu-kat

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	pukám	pukáš	puká	pukáme	pukáte	pukají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	pukej	pukejme	pukejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	pukal	pukala	pukalo	pukali	pukaly	pukala
trpné	pukán	pukána	pukáno	pukáni	pukány	pukána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	pukaje	pukajíc	pukajíce

význam

1. vyvíjet trhliny
   • Puklo mu srdce žalem.
2. vydávat zvuk popotahováním z dýmky

synonyma

1. praskat, trhat se
2. bafat

související

• puknout
• puk
• puklina
• pukání
• pukavec