Utvořeno od kořene slovesa quémander přidáním přípony -eur.
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
quémandeur
|
quémandeurs
|
- žebrák
- chinou, quémandeux, mendiant, gueux
| rod \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| mužský
|
quémandeur
|
quémandeurs
|
| ženský
|
quémandeuse
|
quémandeuses
|
- škemravý, žebravý
- Oh! ce Monsieur de Bourges m'a fort échauffé les humeurs, pendant ces trois jours que nous avons passés en son palais. Que voilà donc un prélat qui a l'hospitalité bien encombrante et bien quémandeuse! Tout le temps à vous tirer par la robe pour obtenir quelque chose. – Ten mě ale pěkně dohřál, tenhleten Monsignor bourgeský, za ty tři dny, co jsme strávili v jeho paláci. Tenhle prelátíček má tedy hodně protivnou a žebravou pohostinnost. Celou dobu člověka jen tahá za šaty, aby od něj něco dostal.[1]
- chinou, quémandeux, mendiant, gueux
- ↑ Maurice Druon: Quand un roi perd la France, 7.díl ságy Les Rois Maudits, Paříž 1977, ISBN 978-2-253-02197-1, str. 115
