čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [riːsɔvaːt͡ʃɛk]

dělení editovat

  • rý-so-vá-ček

etymologie editovat

Jak uvádí Příruční slovník jazyka českého (dále PSJČ), užití je doloženo v textu v Lidových novinách[1] z 30. let 20. století.[2] PSJČ slovo uvádí jako řídce užívané a v novějších českých slovnících se prakticky neobjevuje. Podle údajů z Českého jazykového atlasu však jde o regionální slovo rozšířené na celém území Moravy, kde nahrazuje české ekvivalenty napínáček a připínáček.[3] Na některých místech na Moravě se vyskytují též varianty rýsovák/rysovák a rysák.

Motivace pro tvar slova zjevně vyšla z významu uváděného PSJČ, tj. „hřebíček připínající rýsovací papír“.[1] Další návaznost je možno spatřovat v německém (či spíše rakouském) slově Reißnagel (doslova „rýsovací hřebík/hřebíček“), kterou lze doložit existencí v době jazykových výzkumů už zastaralého a mizejícího tvaru rajsnágl, objevujícího se jen tam, kde se zároveň užívala i varianta rýsováček.[2]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ rýsováček rýsováčky
genitiv rýsováčku rýsováčků
dativ rýsováčku rýsováčkům
akuzativ rýsováček rýsováčky
vokativ rýsováčku rýsováčky
lokál rýsováčku rýsováčcích
instrumentál rýsováčkem rýsováčky

význam editovat

  1. (na Moravě) připínáček, napínáček

překlady editovat

  1. hřebíček k připínání nebo napínání

synonyma editovat

  1. připínáček, připínací hřebíček, připínák, napínáček, napínací hřebíček

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2013-05-21]. Heslo rýsováček.
  2. 2,0 2,1 KLOFEROVÁ, Stanislava. Vy neznáte rýsováček?. Naše řeč, 2005, roč. 88, čís. 4, s. 217–220. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  3. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „429 napínáček“, s. 590–593.