rabátko

čeština

výslovnost

• IPA: [rabaːtkɔ]

dělení

• ra-bát-ko

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rabátko	rabátka
genitiv	rabátka	rabátek
dativ	rabátku	rabátkům
akuzativ	rabátko	rabátka
vokativ	rabátko	rabátka
lokál	rabátku	rabátkách
instrumentál	rabátkem	rabátky

význam

1. zvýšená zelená plocha vymezená zídkou
2. úzký záhon; záhonek
   • U paty zídky se dobře uplatní rabátko, jež osázíme nižšími trvalkami.