recepis

čeština

(zastarale) potvrzení o podání zásilky k poštovní dopravě (dnes podací lístek) nebo o jejím převzetí adresátem.^[1]
- Peníze aneb papíry, peníze předstawující musí se na poště ukázati a na obálce celá cena poznamenána býti, na čež od poštowského úřadu lístek na přijatau wystawený (recepis) dostaneš.^[2]
- Z opatrnosti dala psaní na recepis, aby jistě došlo.^[3]
(zastarale, v obecném jazyce) recept^[4]
- Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis, třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys.^[5]
- Pan doktor mi dal, milostpaní, tenhle recepis, aby mi ráčili udělat ňákou meducínu.^[6]

(zastarale) zpáteční recepis — potvrzení pro odesilatele, že adresát přijal zásilku (dnes dodejka).^[7]

↑ Recepis. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1904. s:Ottův slovník naučný/Recepis Díl 21, s. 353. Příklad recepisu z poloviny 19. století viz např. VOČADLO, Jan. Český sekretář, aneb, Pravidla slohu listovního s příklady. Praha : Vojtěch Preisler, 1849. Dostupné online. s. 113.
↑ KONEČNÝ, J. N. Wšeobecný český sekretář a práwní přítel. Vídeň : P. Rohrmann, 1848. Dostupné online. Kapitola O zaslání listů, s. 9.
↑ TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. Kresby J. L. Turnovského. Praha : Jan Otto, 1887. Dostupné online. Kapitola Arabesky, s. 27.
↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-04-12]. Heslo recepis.
↑ Josef Kožíšek: Polámal se mraveneček
↑ LADECKÝ, Jan. Bez lásky. Praha : Fr. Šimáček, 1899. Dostupné online. s. 7. Výrok pronesla (zřejmě nevzdělaná) služka; přítomná mladá sestřenice lékařovy manželky se jí směje, čímž nejspíš naznačuje, že výraz byl v daném kontextu chybný.
↑ MALÝ, Jakub; VOROVKA, Karel. Vzorný dopisovatel. Praha : I. L. Kober, 1892. Dostupné online. s. 381.