reků

Možná hledáte reku, řeku, rēku, ręku, rɛku, rěku, rekû, rěkŭ, rèkù, rẹ̀kú, Řeku nebo Řeků.

čeština

výslovnost

• IPA: [rɛkuː]

dělení

• re-ků

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. genitiv množného čísla substantiva rek
   • V tom ženy jako lvice vstouply na ně a vzhůru zvedly nezkrocené zbraně, i zdvihly bojovníků srdce kleslá! A sláva nepřemožitelných reků se bojem strašným na paměť všech věků zas po vítězství novém bouřně vznesla!
   • Oči opustí a porosí líčka, cítíc bolesti matek přešlých věků, nad jichž padlými syny v pluků řadě rostly tam hroby – hroby našich reků! (…) Nelkám nad pádem reků podtatranských, leč že se kraji nezhojila rána, že krev jich není krví pelikána.
   • Chtít po generacích reků, aby vše splatily, by znamenalo trvalé politické riziko, že příští revolučně naladěná vláda skutečně přestane dluhy platit a neuhne na poslední chvíli jako Syriza v létě 2015.
   • Nad táborem českých reků teskno visí hrobové, a jak příštích smutných věků kvíleli by poslové

synonyma

1. hrdinů, bohatýrů