čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [rɛndliːk]

dělení editovat

  • ren-d-lík

etymologie editovat

Ve staročeštině odvozeno z německého Rändel odvozeného od Rand („okraj“).[1] Podle Machka je původem německé reinel zdrobnělé z rein („mez, svah“), přičemž reindl označuje i nádobu na mléko.[2]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ rendlík rendlíky
genitiv rendlíku rendlíků
dativ rendlíku rendlíkům
akuzativ rendlík rendlíky
vokativ rendlíku rendlíky
lokál rendlíku rendlících
instrumentál rendlíkem rendlíky

význam editovat

  1. menší nižší hrnec

synonyma editovat

  1. kastrol, (nářečně) randlík, (zdrobněle) rendlíček

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „rendlík“
  2. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „rendlík“, s. 512.