republikace

čeština

výslovnost

• IPA: [rɛpʊblɪkat͡sɛ]]

dělení

• re-pub-li-ka-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	republikace	republikace
genitiv	republikace	republikací
dativ	republikaci	republikacím
akuzativ	republikaci	republikace
vokativ	republikace	republikace
lokál	republikaci	republikacích
instrumentál	republikací	republikacemi

význam

1. (v právu) vyhlášení úplného znění (právního předpisu) se zahrnutím všech novelizací

související

• republikovat