riddare

švédština

výslovnost

• IPA: [˘rɪdarə]
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	riddare	riddaren	riddare	riddarna
genitiv	riddares	riddarens	riddares	riddarnas

význam

1. rytíř