riik

estonština

etymologie

Převzato ze starošvédského (nebo dolnoněmeckého) rike/rīkī, to z protogermánského *rīkiją, *rīks, to z protoindoevropského *h₃rḗǵs. Srovnej (mimo velmi mnohých jiných) s německým Reich, českým říše; i s anglickým rich.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	riik	riigid
genitiv	riigi	riikide
akuzativ	—	—
partitiv	riiki	riike / riikisid
illativ	riiki / riigisse	riikidesse
inesiv	riigis	riikides
elativ	riigist	riikidest
alativ	riigile	riikidele
adesiv	riigil	riikidel
ablativ	riigilt	riikidelt
translativ	riigiks	riikideks
terminativ	riigini	riikideni
esiv	riigina	riikidena
abesiv	riigita	riikideta
komitativ	riigiga	riikidega

význam

stát, země
říše