podstatné jméno (1)
editovat
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
robě
|
robata
|
| genitiv
|
roběte
|
robat
|
| dativ
|
roběti
|
robatům
|
| akuzativ
|
robě
|
robata
|
| vokativ
|
robě
|
robata
|
| lokál
|
roběti
|
robatech
|
| instrumentál
|
robětem
|
robaty
|
- (knižně) nemluvně, děťátko
- Od klekání do klekání dávám lhůtu tobě; avšak mi tu na jistotu zůstavíš to robě.[1]
- V těchto síních dozvídá se robě, čím povinno Bohu, vlasti a sobě.[2]
podstatné jméno (2)
editovat
- dativ singuláru substantiva roba
- Kočí poslechnul, chlop sednul do kočáru a jel domů k robě. Už poznal, že jsou ve světě lidé ještě hloupější, než jeho roba.[3]
- lokál singuláru substantiva roba
- tvar přechodníku přítomného od slovesa robit
- …spíše pracoval v drobném, trpělivě robě chlumy a rovinky, mírné řeky a zavřené obzory…[4]
