rokokový

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔkɔkɔviː]

dělení

• ro-ko-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	rokokový	rokokový	rokoková	rokokové	rokokoví	rokokové	rokokové	rokoková
genitiv	rokokového	rokokového	rokokové	rokokového	rokokových	rokokových	rokokových	rokokových
dativ	rokokovému	rokokovému	rokokové	rokokovému	rokokovým	rokokovým	rokokovým	rokokovým
akuzativ	rokokového	rokokový	rokokovou	rokokové	rokokové	rokokové	rokokové	rokoková
vokativ	rokokový	rokokový	rokoková	rokokové	rokokoví	rokokové	rokokové	rokoková
lokál	rokokovém	rokokovém	rokokové	rokokovém	rokokových	rokokových	rokokových	rokokových
instrumentál	rokokovým	rokokovým	rokokovou	rokokovým	rokokovými	rokokovými	rokokovými	rokokovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	rokokový
komparativ	rokokovější
superlativ	nejrokokovější

význam

1. vztahující se k rokoku
   • Byl to córdobský kapitán jízdy Don Antonio Caňero, oblečený à la andaluza, a portugalský rejoneador Joao Branco Nuncio v modrých rokokových šatech.

překlady

1. • němčina: Rokoko-