rozrážel

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈrɔzraːʒɛl]

dělení

• roz-rá-žel

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

význam

1. jednotné číslo rodu mužského činného příčestí minulého času slovesa rozrážet
   • Byl jako cyklista na Tour de France, který ví, že je výhodné nechat soupeře vpředu, aby táhl peloton, rozrážel vzduch, a pak sám v cílové rovince využije ušetřené síly.

související

• rozrazil
• nerozrážel
• rozráží