rtęć

polština

výslovnost

• IPA: [r̥tɛ̃ɲt͡ɕ̑]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	rtęć	—
genitiv	rtęci	—
dativ	rtęci	—
akuzativ	rtęć	—
instrumentál	rtęcią	—
lokál	rtęci	—
vokativ	rtęci	—

význam

1. rtuť

související

• rtęciowy