- (básnicky) instrumentál plurálu substantiva ret
- Já sedím schoulen u lože se chvějícíma rtoma – ven musím, ven – tam do světa, mně je tak zima doma![1]
- „Již probůh mlč,“ žádala ji Nyna chvějícíma se rtoma.[2]
- (neutrálně) rty, (knižně, zastarale) rety
- ↑ Jan Neruda: Knihy veršů, Matičce
- ↑ Karolína Světlá: Povídky z minulé Prahy