ruptura

čeština

výslovnost

• IPA: [rʊptʊra]

dělení

• rup-tu-ra

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ruptura	ruptury
genitiv	ruptury	ruptur
dativ	ruptuře	rupturám
akuzativ	rupturu	ruptury
vokativ	rupturo	ruptury
lokál	ruptuře	rupturách
instrumentál	rupturou	rupturami

význam

1. (v lékařství) roztržení tkáně