samočisticí

čeština

výslovnost

• IPA: [samɔt͡ʃɪscɪt͡siː]

dělení

• sa-mo-či-s-ti-cí

přídavné jméno

• měkké
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí
genitiv	samočisticího	samočisticího	samočisticí	samočisticího	samočisticích	samočisticích	samočisticích	samočisticích
dativ	samočisticímu	samočisticímu	samočisticí	samočisticímu	samočisticím	samočisticím	samočisticím	samočisticím
akuzativ	samočisticího	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí
vokativ	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí	samočisticí
lokál	samočisticím	samočisticím	samočisticí	samočisticím	samočisticích	samočisticích	samočisticích	samočisticích
instrumentál	samočisticím	samočisticím	samočisticí	samočisticím	samočisticími	samočisticími	samočisticími	samočisticími

význam

1. týkající se samočištění
   • samočisticí mechanismus

související

• čistota
• čistit
• samočištění

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-04-28]. Heslo samočisticí.